Vikingové představovali ve své době pro Evropu neskutečné nebezpečí. Evropa v této době nebyla připravena na takovéto masivní nájezdy ze severních zemí, tudíž nebyla ani schopna těmto brutálním nájezdům čelit. Tehdy se roku 793 uskutečnil vůbec první vikingský loupeživý nájezd, který byl směřován na pobřeží severovýchodní Anglie. Zde se cílem Vikingů stal klášter Lindisfarne na ostrově Holy Island.

Byl totálně vypleněn, zneuctěn, a všichni mniši v klášteře byli povraždění. Tehdy to byl pro Evropu obrovský šok, ze kterého se velmi dlouho nemohla vzpamatovat. Od tohoto nájezdu se pirátské výpravy na pobřeží Anglie začali stupňovat.

Vikingové přišli na to, jak se snadné a výnosné loupit v bohatých místech západní Evropy, která jim nedokáže ve válečných nájezdech zabránit a čelit samotnému plenění. Cílem jejich bleskových útoků z moře se zpočátku takto stávali nechráněné a bohaté kláštery.

Viking jako etnikum

Vikingové se počítají jako severní větev Germánů. V Evropě byli nazýváni Normany, Dány, Ascomany nebo Varjagy. Vikingové pronikali na svých lodích od severu k Evropě a dále po řekách přes Byzantskou říši a Rusko až k východním zemím, kde vydatně obchodovali s kožešinami a jiným žádaným zbožím. Ale také se usazovali a splývali s místními obyvateli. Z tohoto důvodu má mnoho obyvatel země v sobě vikingskou krev.

Vikingové v Americe

Okolo roku 980 se podařilo Vikingům doplout ke břehům Severní Ameriky, v oblasti dnešní Virginie a severní části Newfoundlandu. Zde potom založili několik osad. Podařilo se to tehdy vikingskému náčelníku, kterému se říkalo Erik rudý, pro jeho rezavý vous.

Osady však existovali jenom krátkou dobu. Odříznutí od okolního známého světa, obklopení ne příliš vstřícnými a přátelskými Indiány, začali mít Vikingové v osadách existenční problémy. Neměli zde dostatek zásob, a další lodi Vikingů již nepřiplouvali.

Byli nucení obchodovat s Indiány, ale došlo k několika krádežím zbraní a konfliktům. Při převaze místních Indiánů byli Vikingové nuceni osady v Americe opustit.